It gets better!

♡Ahoj všichni,

ať už jste pravidelní čtenáři nebo jste na můj blog právě narazili tak tenhle článek možná pomůže právě vám.

Já vím že spousta lidí si nějakým způsobem myslí, že dělat, že mají deprese, že jsou hrozně smutní a tak je teď v módě nebo cosi a tak to taky předstírají ale pak jsou tu tací, co mají vážně problém a takovým chci věnovat tento článek a doufám, že vám alespoň trochu pomůže.

Je hrozně moc forem deprese, může to být jenom depka nebo se můžete cítit delší dobu smutní, vyčerpaní a ve stresu a tyhle pocity já vážně znám.

Je v pořádku být čas od času kvůli něčemu smutný, tyhle pocity jsou úplně normální ale všechno má své meze.

Já jsem měla období, kdy jsem měla depky denně a po čase jsem si na to tak zvykla, že jsem s užívala, když jsem byla smutná, když jsem přišla večer domů, pustila si smutný písničky a brečela do polštáře, nikoho jsem si k sobě nepouštěla, měla jsem v tu dobu špatný vztah s rodinou protože jsem se od sebe odstrkovala a jediný co jsem chtěla je být sama v tmavé místnosti a brečet a užívala jsem si to. Přecházela jsem přechody a nerozhlížela se a doufala, že mě přejede auto a to není ta cesta kterou chcete v životě jít.

Tohle pro mě byly hrozně moc těžké časy ale poslední rok, rok jsem na tom o hrozně moc lépe a díky několika věcem, o kterých teď budu psát.

Hrozně důležitá věc je snažit se zbavit toho, co vám zabraňuje ve štěstí.

Může to být osoba, nějaký kroužek který vás nutí dělat rodiče, hádky, cokoliv.

Podle vlastních zkušeností vím, že pokud to je škola, že to je prostě jedna z těch nejhorších věcí a toho se dokud tu školu nedoděláte nezbavíte a na to mám radu takovou, že se musíte snažit dělal mimo školu něco, co vás baví, co vás naplňuje a opravdu to chcete dělat. Může to být hra na hudební nástroj, můžete začít s nějakým sportem, kreslit, číst si, čtení opravdu hrozně moc pomáhá ať se vám to může zdát klišé, je to opravdu tak, mně čtení pomohlo hrozně moc a to samý i kreslení. Snažte se to ze sebe dostat, dostat ze sebe ty špatný pocity a nahradit je něčím dobrým bez ohledu co na to budou říkat ostatní.

Chcete začít natáčet na youtube? Začněte!

Chcete psát blog? Začněte!

Chcete být herci? Přihlašte se na kurz, na casting, věnujte se tomu, čemukoliv, co vás dělá šťastným!

Na vás, vašem štěstí, vašich pocitech hrozně moc záleží a právě bez vás by svět nebyl stejný jako je teď, i když se vám to teďka třeba nezdá, je to tak,věřte mi.

Tohle je hrozně důležitý, věřit v sebe, najít něco, v čem budete dobří a dělat to s láskou a kašlat na to, co si myslí ostatní.

To nejhorší co můžete udělat je být celý den zavření doma.

Běžte ven, udělejte si chvíli a jděte se na chvíli projít do přírody, pročistit hlavu aby jste neseděli celý den doma a zbytečně moc nepřemýšleli nad věcmi.

Když jste doma a začnete nad něčím přemýšlet a přemýšlíte nad tím hrozně moc například nad životem automaticky vás to hodí do takové té smutné depresivní nálady a pak se to s vámi táhne, protože se ty věci začnou nabalovat na sebe a jde z toho hrozně špatně ven.

Každý den dělejte jednu maličkost.

Tohle hodně souvisí s tou moji první radou ale tohle se týká každého dne.

Každý den si udělejte chvíli pro sebe a odreagujte se třeba tím, že si sednete k oknu a představujte si jaký výhled chcete mít za 5 nebo 10 let a dělejte to každý den.

Cokoliv co si lidská mysl dokáže představit se člověk schopný udělat.

Můžete tu chvíli strávit poslouchání svého oblíbeného zpěváka, protože když najdete nějakou kapelu, zpěvačku,zpěváka kterému rozumíte, chápete jeho texty a jeho hudba ve vás něco zanechá a dokážete s ním jakoby soucítit,hrozně moc vám to pomůže a taky, kašlete na ostatní a poslouchejte si to, co chcete vy sami.

Žijte přítomností.

Zase, hrozně důležitá věc a je žít v realitě, žít v přítomnosti a nebát se tolik o budoucnost.

Nějak bylo, nějak je a nějak bude. Když se budete strachovat o budoucnost jako ''Nikdy mě nikdo nebude milovat, nenajdu si práci která mě bude bavit, nebudu mít peníze... '' tak budete to mít v té mysli tak moc zachycený, že to ovlivní vaši přítomnost, že se nebudete moc soustředit na to, aby jste si plnili sny, dělali co vás baví, protože budete mít tak zafixovaný v hlavě, že vaše budoucnost bude stát za houby.

Žijete tady a teď, nesnažte se to měnit.

Chtějte to překonat.

První krok k tomu to překonat je chtít to překonat a věřit, že bude lépe.

Nebojte se o tom mluvit. Najděte si toho jednoho člověka který ve vás bude věřit, komu se můžete svěřit. Pokud to není nikdo z vašeho okolí, máme tu internet, najděte si tu osobu i kdyby to měl být někdo z druhého konce světa komu na vás bude záležet a vyslechne vás, poradí vám, tohle vám hrozně pomůže, nedržte to v sobě nebo vážně explodujete a bude to jenom horší.

Vypněte tu smutnou hudbu, zavřete ten Tumblr s depressing quotes, snažte se pro sebe udělat dobrou věc, neubližujte si.

Každý si musí uvědomit že něco na světě znamená a nikdo ho nechce vidět jak se trápí a chci aby jste věděli, že bude líp, že se to zlepší, prosím, nevzdávejte to!

https://www.youtube.com/watch?v=IfQJ_V9K3EM Poslechněte si tuhle písničku:)

K.

DIY- Sklenice štěstí 2016

♡Ahoj,

protože chci, aby jste měli všichni ten nejlepší rok jak je to jsem možné tak jsem si pro vás připravila takový malý DIY co by se vám mohlo líbit a je to sklenice štěstí.

Něco podobného jsem viděla na Tumblr a zdálo se mi to jako skvělý nápad, tak jsem si sama vytvořila tu svou.







Jediné, co budete potřebovat je nějaká sklenice (po marmeládě,kávě, okurkách, nebo se dá i taková někde zakoupit), papír, fixy. izolepu a cokoliv na ozdobení.

Jako první si já vždycky zapínám hudbu, protože u ní se dělá všechno lépe.

Další krok je jednoduše napsat na kousek papírku 2016 nebo ,,Sklenice štěstí'' nebo cokoliv budete chtít.
Já jsem si na ozdobení vybrala kamínky aby to všechno bylo takové hezké a lesklé.
Potom to nalepíte izolepou, oboustrannou izolepou nebo nějakýma lepičkama na sklenici.
Dále si na papírky napište cokoliv dobrého, co se vám letos stalo, vzpomínky, dobré filmy co jste viděli, dobré knihy co jste četli a podobně.

A takhle to dělejte po celý rok, pište na lístečky věci, který vás učinily šťastnější a až to 31.12 otevřete a přečtete si všechny lístečky uvidíte, že tento rok opravdu nebyl promarněný a připomenete si ty skvělé věci, co se vám stali a budete zase o něco šťastnější, protože být šťastný je pointou života, nezapomínejte! :)
Tohle je taky skvělý nápad někomu jako dárek k narozeninám nebo Vánocům. Prostě do sklenice naházejte lístečky kde budou napsány vaše oblíbené chvíle strávené s tou osobou, které to chcete darovat a uvidíte, že bude za takový dárek moc rád, alespoň mně by to radost udělalo určitě!

Pokud si svoji sklenici štěstí vytvoříte tak mi váš výtvor můžete poslat na twitter (katthomolk)
nebo jí přidejte na instagram, kde mě můžete označit (katerina.homolkova)

Moc děkuju za přečtení a zase u dalšího článku!
K.

Střední škola z mého pohledu

♡Ahoj, je neděle večer a já jsem celý den dělala věci do školy a hlavou se mi honí tolik věcí o škole a mám toho tolik co říct, že to ze sebe všechno potřebuju dostat.

Začnu asi tím, že vím, že na tohle téma budu mít dost negativních ohlasů ale jsou to moje myšlenky a názory a možná to někdo, kdo to právě teď čte potřebuje slyšet.

V 15-ti letech (někdo i dřív) si máme vybrat střední školu, takže dejme tomu to, co chceme dělat po téměř celý náš život, když nepočítám gymnázia.
Už je tady se zarazím.
Na gymnázia jdou děti, co mají skvělý známky, lidi, co skvělý známky nemají, tak se nemají šanci se na gymnázium dostat, pokud teda není soukromé a rodiče to svému dítěti nezaplatí.
Takže tedy lidi se špatnými známky si ve většině případu musí už vybrat určitý obor, který chtějí studovat.
Děti s horšími známky jsou už od samého začátku shazováni kvůli známkám.
Že někomu nejde matematika nebo angličtina, čeština, chemie ale přece neznamená, že ten člověk není inteligentní, protože je.
Upřímně, kolik znáte lidí s dobrými známkami kteří jsou v běžném životě úplně nepoužitelní? Já dost.
Děti kterým nejde třeba fyzika jsou třeba dobří k kreslení, sportu nebo uměj úžasně zpívat, ale to ve škole nikoho nezajímá.

Náš učitel na informatiku jednou naší třídě řekl, že toho kdo neumí převádět jednotky (ty co se týkají počítače) nepustí do dalšího ročníku, vlastně že je to uplnej blbec.
Já jsem si na milion procent jistá, že převádění megabitů na bity nikdy v mým životě potřebovat nebudu a kvůli tomu, že to nepřevedu bych neměla být puštěna do vyššího ročníku?
Co je to za blbost?

Jednou jsem viděla na internetu obrázek, kde byla opice, ryba a žirafa a všichni tři měli za úkol vyšplhat na strom. Ryba nemůže vyšplhat na strom ale za to umí skvěle plavat a žít ve vodě.
Žirafa nevyšplhá na strom ale za to dosáhne vysoko a opice sice na strom vyleze ale za to nemůže plavat pod vodou.
Každý z nás je individuum a školství předpokládá, že budeme všichni dokonalý a všechno nám perfektně půjde a hlavně všem stejně, což je prostě hloupost.

Nikdo z nás nepotřebuje kus papíru aby dokázal že je chytrý, že je inteligentní.
Může před vámi sedět ten nejinteligentnější člověk ale vy by jste to do někoho neřekli kvůli jeho známkám, takhle se lidi nemůžou soudit a je to tak, setkávám se s tím od základky kdy se mi spolužáci posmívali, když jsem dostala z testu z fyziky pětku a pronásledovalo mě to hrozně dlouho a to vážně váš život ovlivní.
Kolikrát o sobě a svoji inteligenci začne třeba 13-ti leté dítě pochybovat kvůli nějakému hloupému učiteli nebo spolužákovi který mu řekl, že je hloupý že neumí kvadratické funkce, které k životě nebude potřebovat a kolikrát to konči sebepoškozováním, poruchou potravy a dokonce sebevraždou.

Něco jiného je všeobecný rozhled.
Ano, každý člověk musí o světě něco vědět, měl by umět nějaké základní počty které bude v životě potřebovat, psát a číst, a třeba vědět, že je Praha hlavní město České republiky a Bratislava Slovenska.
Během našich školních let se snažíme zjistit, kdo jsme, co nám jde a nejde a učitelé se k nám chovají jako k dětem.
Jako příklad použiji chození na toaletu při hodině. Některým učitelům nedělá problém někoho o hodině pustit na záchod ale pak jsou tu takoví, který i kdyby jste se měli v té lavici počůrat, tak vás nepustí. Kdo myslí že jsou, vážně KDO MYSLÍ ŽE JSOU aby nám zakazovali vykonávat základní potřeby, které neovlivníme, to je hrozně moc špatně.

Teď budu chvíli mluvit o množstvím času stráveným ve škole.
Zítra je pondělí, a mně škola začíná v 7:00 a končí v 16:00 , to je 8 hodin strávených v budově ve školních lavicích, skoro denně.. to není způsob jak získat mnoho životních zkušeností.
Taky do toho nepočítám ranní vstávání a cestu do školy, to by bylo denně tak 10-11 hodin s tím, že ještě večer přijedete domů a máte se učit na testy na druhý den, pomáhat doma, mít společenský život a spát 8 hodin? Je to vůbec možné? Jsme šest, sedm, osm hodin zavřeni v budově a máme se naučit přesnou definici nečeho, co je napsané v učebnici.
Kdybych měla teďka někdy umřít tak jsem si jistá, že jsem strávila nějakých 70% mého života ve škole a co ze mě je?  Nic.

Třeba mi nejde moc dobře biologie ale za to mi jde angličtina, nejdou mi materiály ale umim kreslit, každému přece nemůže jít to samé, kdy už to společnost pochopí?

Myslím, že hlavní prioritou všech lidí by mělo být štěstí, každý na světě by měl chtít být v životě šťastný a škola nám spíš říká, že to nejdůležitější v životě je být chytrý a mít dobré známky.
Netvrdím, že mít dobré známky je špatně, třeba vám to život usnadní, dostanete se na dobrou univerzitu a bude z vás doktor ale budete do nějakých 30-ti studovat a tohle by pro mě nebyl život ale doktoři jsou třeba a chápu, že někdo chce být doktor tak jako já umělec ale učitelé by z nás z všech neměli dělat doktory, právníky nebo manažery.
KAŽDÝ člověk má mít právo být tím, čím chce a ne aby mu bylo řečeno, že jestli neumí převádět jednotky skončí jako uklízečka na veřejných záchodkách.
Učitelé nemají tušení, co v každém jednotlivci je a co v životě dokáže, každý si může dělat se svým životem to, co uzná za vhodné, protože je to jeho život.
Nikdo jiný nemá to právo vás shazovat, soudit podle známek když o vás neví vůbec nic.

Doufám, že si tenhle článek nevzal někdo osobně nebo to pochopil špatně, jsou to moje názory na školu.
Já bych tady mohla o tom psát ještě třeba hodinu ale to už by nikdo nečetl a tohle je asi jen to úplně základní co jsem ze sebe chtěla dostat, tak snad nějaké procento z vás souhlasí a nebudete mě tolik kritizovat,

hodně štěstí při zítřejším vstávání a škole:D
K.